Habešská

Vypadá jako starodávná egyptská kočka na nástěnných kresbách. Barva srsti se podobá barvě divokého králíka. Do Velké Británie byla dovezena v 60. letech 19. stolení vojáky vracejícími se z habešské války. Její šlechtění křížením s britkami změnilo vzhled i zbarvení původních habešanek. Roku 1882 byla uznána jako samostatné plemeno.
Habešská kočka má středně dlouhé, pevné a svalnaté tělo se štíhlými končetinami, štíhlý dlouhý ocas zužující se do špičky. Hlava habešských koček chovaných v USA může mít kratší a kulatější tvar, evropské habešské kočky se více blíží orientálnímu typu.
Je to tichá kočka, ale do klidné povahy mívá daleko. Má nekomplikovanou povahu, je obezřetná, samostatná a taky velmi přítulná. K ostatním kočkám se někdy chová povzneseně, ale miluje lidi a je „hovorná“. Hodí se do rodin s dětmi, může se naučit různé kousky. Bývá připoutaná ke svému majiteli, vyžaduje pozornost a hru. Je to výborný atlet, obratný lezec a v neposlední řadě i zdatný lovec.
Má sklon k zděděné atrofii sítnice, občas se projeví amyloidoza.
V dospělosti dosahuje hmotnosti 4 - 7,5kg, dožívá se 14 - 16 let.
Uznána je v těchto barevných varietách: ruddy, sorrel, modrá, plavá, modře, červenohnědě a plavě stříbřitá.