Birma

Středně dlouhosrsté plemeno, středně velkého vzrůstu. Tělo, hlava, nos a uši jsou poněkud delší než u perské kočky. Barva srsti je světlá s tmavými odznaky na hlavě, uších, ocasu a nohách. Zvláštním znamením jsou bílé punčošky na tlapkách. Má nádherné safírově modré oči, huňatý ocas a srst, která není náročná na péči.
Je inteligentní, přátelská a rezervovaná, bývá hovorná, ale ne příliš hlučná. Postrádá agresivitu vůči lidem, kočkám i psům. Je to elegantní kočka do bytu.
Jen zřídka mívá kožní a nervové problémy, úzká genetická základna znamená problémy v dědičnosti. Může mít problémy s šilháním, vyčnívající hrudní kostí, pupeční kýlou, občas se objevuje vývojový defekt oční tkáně.
V dospělosti dosahuje hmotnosti 4,5 - 8kg, dožívá se 12 - 14let.
Plemeno vzniklo v Barmě, neznámo kdy, k jeho vzniku se váže legenda o bílém chrámovém kocourovi Sinhovi, praotci plemene. Předpokládá se, že vzniklo křížením siamských, perských a domácích koček s bílými ponožkami.
Vyskytuje se ve varietách: s černohněnými odznaky, s černohnědými odznaky s kresbou, s červenými odznaky, s červenohnědě želvovinovými odznaky, s červenohnědě želvovinovými odznaky s kresbou, s čokoládovými odznaky, s krémovými odznaky, s lilovými odznaky, s modrými odznaky, s modrými odznaky s kresbou.