Sibiřská (Sibiřská lesní kočka)

Existují už více než tisíc let, běhemž nich se jen nepatrně změnily. Zřejmě se poprvé objevily v severních částech Ruska, jejich obzvlášť hustá srst v těchto drsných klimatických podmínkách byla jen výhodou.
Je to velmi pohyblivá a obratná kočka, vnímavá a vynalézavá. Je společenská, ale nemívá sklony k mazlení. Svou rodinu však bezpodmínečně miluje.
Hodí se i do rodin s alergiky. Její sliny obsahují látku, která eliminuje glykoprotein, jenž vyyvolává u lidí alergické reakce. A jelikož si jazykem velmi často čistí kožíšek, prakticky svou srst obaluje touto látkou.
Sibiřská lesní kočka má bohatou a přiléhavou srst, nenáročnou na údržbu, která neplstnatí, odpuzuje vodu a ještě má samočistící schopnost, takže se sibiřská kočka nemusí koupat. Přesto vodu zbožňuje.
Dospívá až ve 3 letech.
V dospělosti dosahuje hmotnosti 4,5 - 9kg.
Vyskytuje se v černě tečkované barvě s bílou.