Očkování koček

K prvnímu očkování kotěte by mělo dojít v 8.-9. týdnu věku kotěte, přeočkování po 3 týdnech a další revakcinace pak každoročně, s ohledem na typ očkování. Záleží na majiteli kočky, proti kterým chorobám nechá svého svěřence očkovat, se zřetelem na rizika nákazy infekčních chorob.

K imunizaci koťat se používají vakcíny proti:

• vzteklině - očkování je povinné pro výstavy či cestování do zahraničí. Vzteklina je smrtelné virové onemocnění. Přenáší se kousnutím nakaženým zvířetem, virus se totiž vyskytuje ve slinách infikovaného zvířete. Proniká do nervového systému a cestuje jím do mozku. Inkubační doba se pohybuje v řádech týdnů až měsíců. Příznaky jsou neurologické změny a změny chování, rozšířené zornice, ochrnutá čelist se sliněním („pěna u huby“), ochrnutí a záškuby, po nichž může nastat smrt. Vzteklinu nelze léčit, infikované zvíře, jelikož je velkou hrozbou především pro lidi, musí být utraceno.
  
• viru leukémie koček (FeLV) - je vysoce nakažlivý smrtelný virus, zasahuje pouze kočky. Virus leukémie způsobuje nemoci vzniklé imunitním oslabením a rakoviny krevních, střevních nebo lymfatických buněk. S rozvojem nemoci klesá množství krvinek, kotě se stává náchylným k různým druhotným onemocněním a k rakovině lymfatických žláz nebo krve, což se projevuje i zvracením, průjmem a extrémním hubnutím.
• panleukopenii (kočičí mor) - velmi podobná psince, k infikování dochází dotykem tlamičky s tělesnými tekutinami infikované kočky. Projevuje se pomalým rozpadem krvetvorby. Léčba spočívá v masívním podávání antibiotik, elektrolytů, vitamínů a stopových prvků. Ve většině případů však dojde k úmrtí kotěte. V případě přežití mají zbytkové neurologické obtíže díky poškození mozku a hlavně mozečku.
• infekčnímu zánětu peritonea (FIP) - souhrn mnoha druhů virů, většinou střevních. Přenáší se dotykem s tělními tekutinami infikované kočky. V iniciační fázi onemocnění dojde k rozmnožení viru v lymfatickém systému, což má za následek přenos do vnitřních orgánů, kde způsobuje zánět a onemocnění. Nemoc se diagnostikuje obtížně, pomocí různých testů. Průvodním jevem jsou vysoké horečky přes 40°C. Nemoc se vyskytuje v suché či vlhké formě.
• rhinotracheitidě (kočičí rýma, FVR) - zahrnuje calcivirus, herpesvirus a chlamydia, způsobující choroby horních cest dýchacích. Nemoc sice smrtelná není, ale stává se chronickou. Léčí se silnými antibiotiky, přísunem tekutin a vitamínů. Očkovat by se měly i kočky chované v bytě, k nákaze totiž může dojít nepřímou cestou.

Bohužel zatím neexistuje vakcína proti poměrně novému viru imunodeficience (FIV), obdobě lidského viru HIV. Způsobuje těžkou imunitní nedostatečnost, snižuje počet bílých krvinek. Přenáší se pohlavně nebo krevními produkty (např. kousnutím infikovanou kočkou). Poslední studie prokázaly provázanost s virem kočičí leukemie.
Mnohá nakažená koťata mají zápal plic, horečky nad 39˚C, potíže s dýcháním, sliznice pokryté bílým povlakem, špatnou srst a jsou hubená a dehydratovaná. Trpí nechutenstvím, zvracejí a mají průjem s výskytem krve ve stolici, všechny vnější lymfatické uzliny nebo žlázy jsou zvětšeny.
Léčba se provádí mohutným dávkováním antibiotik, nucenou výživou, nitrožilně podávanými tekutinami, za pomoci ohřívacích podušek, podpůrného dýchání a další celkové pomoci, občas je nutná celková transfuze, přesto přežije pouze malé procento koťat. Přeživší kočka může vést normální život s ohledem na sníženou obranyschopnost.